Některé e-shopy si nevědomky zahrávají dozorovými orgány

Také se vám stává, že si usmyslíte nějakou formu slevové akce, která zní z vašeho pohledu fantasticky? Když už nás od ní má něco odradit, tak to je technické řešení e-shopu, které neumožňuje její realizaci. Někdy stačí připlatit za modul a naše slevová akce může fungovat. Pak ale přijde ČOIka a my dostaneme tučnou pokutu za to, že naše pojetí slevy je nekalou obchodní praktikou. Ve kterých případech si tedy musíte dát pozor?

A co je to ta nekalá obchodní praktika?

Nekalé obchodní praktiky jsou takové, které mohou ovlivnit rozhodování spotřebitele > jsou charakteristické tím, že bez jejich realizace by spotřebitel vůbec nenakoupil. „Nekalá“ neznamená nepravdivá a více vám o ní poví Zákon o ochraně spotřebitele.

První problém nastává v detailu produktu

V detailu produktu musíte vždy informovat o povaze výrobku, způsobu a době jeho užívání. Taktéž musíte viditelně a srozumitelně označit cenu (nesmíte skrývat ceny) – tato cena musí být transparentní bez jakéhokoliv dalšího dotazování (k tomu byl vydán Judikát 11CA203/rok 2005 od Městského soudu v Praze). Taktéž nezapomínejte uvést výrobce, množství, kvalitu a případné další údaje rozhodné pro koupi výrobku.

Druhý problém nastává v případě informování o slevách

Oblíbenou zkoumanou oblastí ČOIky jsou slevy a to, jak je na e-shopu uvádíte. Pokud uvedete na banneru informaci, že máte „slevy 50%“ s proklikem na produkty a zde jsou jen některé s 50% slevou, máte na problém zaděláno. Abyste se problému vyhnuli, uvádějte „slevy až 50%“. Lze totiž matematicky dokázat, že prezentovaná sleva neplatí pro všechny výrobky a pokutě se nevyhnete.

Třetí problém se jmenuje diskriminace spotřebitele

Zákaz diskriminace spotřebitele je kapitolka sama o sobě. Jsou známy případy z praxe, kdy došlo k diskriminaci spotřebitele na základě zpoplatnění obdobných způsobů platby. Nejvyšší správní soud řešil případ, kdy na e-shopu byla jako forma platby bezhotovostní platba převodem na účet a jako druhá zase platba kartou. Jedna byla zpoplatněna, druhá ne. Je to diskriminace spotřebitele, když jednu zpoplatní a druhou ne?

Proč bych jako kupující měla platit za platbu kartou např. 10,- Kč a za platbu předem na účet 0,- Kč? Nejvyšší správní soud rozhodl takto – pokud je spotřebitel jasně informován dopředu, jakými způsoby může kupní cenu uhradit a jaké náklady jsou s tím spojeny, není to diskriminací spotřebitele. Diskriminací je např. dávání slev člověku z určitého místa bydliště a z jiného ne.

Čtvrtý problém je spojen s věcmi zaměnitelnými s potravinami

Zcela se vyvarujte výroby, dovozu a vývozu (prodeje) výrobků zaměnitelných s potravinami. Opět je z praxe znám případ, kdy provozovatel e-shopu dostal zdarma nějaké produkty (např. výborná imitace mrkve, která voní jako mrkev a vybízí k nakousnutí). Rozhodl se je připojovat jako dárek k objednávkám. Bohužel si neověřil původ těchto dárků (šlo o věci zaměnitelné s potravinami) a na problém měl zaděláno.

To stejné se týká i výrobků určených pro humanitární účely – musíte si ohlídat, odkud vaše výrobky pochází a nekupovat bezhlavě vše, co je levné a lze to na e-shopu zpeněžit. Dostanou-li se vám do rukou např. konzervy určené k humanitárním účelům a by je budete přidávat k objednávkám, v případě zjištění původu máte opět zaděláno na malér.

Abych to tedy shrnula …

• Uvádějte konečnou cenu v detailu produktu bez dalších skrytých poplatků
• Různorodé slevy uvádějte se slovy „až“
• Jednoznačně informujte dopředu o poplatcích za způsoby doručení a placení
• Neprodávejte všechno, co vám přijde pod ruku, i kdyby to mělo být zadarmo

Trochu od České obchodní inspekce

Česká obchodní inspekce při svých kontrolách na e-shopech shledává nejčastější problém s nekalými obchodními praktikami. Přečtěte si její tiskovou zprávu za rok 2012 nebo přímo na stránkách či si ji rovnou stáhněte. Nejaktuálnější zpráva je za 1. čtvrtletí roku 2013, která se v mnohém shoduje se starší a jejíž znění si taktéž můžete stáhnout. E-shopy dělají stále ty stejné chyby.